O nás - z historie Satanů z Doubí

Parta kamarádů a kolegů ze zaměstnání se v červenci 2009 spojila, složila posádku pod názvem LEON a prožila společně první adrenalinový zážitek z měření týmových schopností v pádlování na dračí lodi. To proběhlo v Třeboni na rybníce Svět u veslařské loděnice. Přes nepříznivé počasí, hustý déšť a zimu, se takovéto závodění několika jedincům silně vrylo do jejich sportovních duší.

 

Na jaře 2010 se část pamětníků domlouvala na tom, že by nebylo od věci si závodění po roce zopakovat. Vilda se úspěšně ujal úkolu složení posádky a začali jsme „trénovat“ na závody. Zbývalo vyřešit už jen maličkosti jako byly dresy, startovné a název posádky. Vše se vyřešilo s nadšením a za běhu. Závodní trika připravil Bohouš, který měl firmu s webovými stránkami satani.cz a startovné uhradil Vilda. Ten má stránky doubi.treb.cz. No a složením názvů webovek našich prvních mecenášů vznikl, jako poděkování, název naší posádky - SATANI Z DOUBÍ. Takový název se nám jevil vtipný, úderný a všem okolo snadno zapamatovatelný.

Poprvé se ve startovní listině závodů dračích lodí objevil název Satani z Doubí v létě 2010 v Třeboni na rybníce Svět v rekreační části Ostende. Měření sil s ostatními posádkami pro nás skončilo neočekávaným úspěchem. Účast ve finále A nám unikla o pouhé tři tisíciny sekundy a celkové dvanácté místo bylo hodně potěšující.

Nikdo asi nepočítal s delším životem posádky, než právě na dobu tohoto jednoho závodu. Výborná parta, nečekaně dobrý výsledek a pozávodní nálada večer v pivovaru - to vše mělo překvapivé rozuzlení. Sportovním dračím světem se rozletěla pro nás skvělá zpráva: NIC NEKONČÍ – SATANI Z DOUBÍ JEDOU DÁL!

Dohodli se termíny dalších, teď již opravdových, tréninků a dohadovali se účasti na dalších  závodech, podoba skutečných dresů. Nadšení a chuť nás hnaly pořád v před a v první závodní sezóně jsme se zúčastnili ještě tří dalších klání.na Velkém Dářku, Chalupa cupu na Vajgaru v Jindřichově Hradci a definitivně poslední rozloučení s nádherným dračím létem, které proběhlo na Světě začátkem října. Na desce cti nad krbem v jídelně na Doubí byl slavnostně umístněn první vybojovaný pohár Satanů z Doubí.

 

Pocit sounáležitosti s týmem, fantastické zážitky a chuť pádlovat dál vyústila na jaře roku 2011 v událost, kterou by asi nečekal v létě 2010 ani největší třeboňský sportovní příznivec dračích lodí. V březnu přistála na Doubí úplně nová dračí loď . A Satanů z Doubí! Všem nám přišlo samozřejmé, že žlutá loď Satanů z Doubí patří právě tam a že v tomhle středisku budeme skutečně doma. Od tohoto okamžiku je i naší domovskou vodou, se souhlasem Rybářství Třeboň, a.s., Opatovický rybník.

S možností jízdy na vlastní lodi rostla naše chuť závodit. Naše závodní premiéra roku 2011 se odehrála za nádherného počasí v krásných kulisách města Písku na řece Otavě. Očekávání bylo veliké a výsledek nás vrátil tvrdě na zem. Vynikajícím úspěchem pro nás skončil nultý ročník Poháru primátora Českých Budějovic. První místo ve sprintu na 200 metrů bylo moc sladké. Krásným sportovně-kulturním zážitkem bylo víkendové setkání dragonů pod vrcholy Pálavy. Za hranice naší vlasti jsme poprvé vyrazili v srpnu do Rakouska, kde se uskutečnili ve městě Litschau mezinárodní závody za účasti týmů ze tří zemí. Věříme, že čtvrtým místem ze 47 startujících posádek, jsme naší vlast reprezentovali důstojně. Účast na Velkém Dářku se asi stalo naší klasikou. Doprovodný program prostě nemá konkurenci. Vyvrcholením našeho snažení v roce 2011 bylo finále České ligy dračích lodí v Praze. Byli to opět mezinárodní závody v hezkém prostředí proti bájnému Vyšehradu. Nadšení, bojová atmosféra a soudržnost týmu se asi bude jen těžko opakovat. Kdo tam nebyl s námi jen těžko uvěří. Naše „překvapivé, ale zasloužené“ celkové druhé místo v prvním ročníku nové soutěže bylo i finálem našeho veleúspěšného dračího roku 2011.

 

Doba, kdy se nedá jezdit se zdá nekonečná a každý člen týmu vyhlíží první ostré zasazení pádla do vody v další, již třetí závodní sezóně Satanů z Doubí. Za prvního hezkého počasí jsme provedli údržbu naší dračeny a mohlo se začít jezdit. Asi nikdo z nás netušil, že to bude naše zatím nejdelší závodní období s rekordním počtem startů. První závodní představení se odehrálo na Lipně v polovině května. Dvoudenní závody na domácí vodě pro nás znamenali první vystoupení na trati delší než kilometr. Pak nás čekalo měření sil na Vltavě v Českých Budějovicích. Třetí bedna ve sprintu a druhé místo na kilometr bylo super. V Purkarci se opět potvrdilo, že delší tratě nám sedí víc. Pálava nebyla tak prosluněná jako v roce 2011, ale atmosféra tamních závodů je neopakovatelná. Hojná účast závodníků, kvalitní zázemí kempu a soustředění ve sklípcích to je prostě podpálavská klasika. A tam někde vznikl nápad, abychom se zkusili kvalifikovat na finále Grand Prix do Račic. Museli jsme upravit naší termínovku a vypustit Litschau. Místo něj jsme se vypravili do Třeboutic pro body do GP. Tam nám sprint moc nevyšel, ale na kilometru jsme si zpravili chuť. Velké závody na Velkém Dářku a jejich tradiční bláto mají v našem kalendáři své místo. Byli jsme tam již potřetí. Pražské finále ČLDL bylo dvoudenní. Velkým zážitkem byla podvečerní výprava na naší lodi ke Karlovu mostu. Termínové uspořádání finále GP v Račicích nám vysloveně nepřálo a proto jsme se nemohli zúčastnit pátečního klání na dva kilometry. Vynikající nálada která v našem týmu vládla od pátečního odpoledne týmu se přenesla i do sobotního dne. Dvacáté místo v celkovém hodnocení GP bylo zaslouženým oceněním naší celoroční aktivity. Poslední jízdu v závodním tempu jsme absolvovali až v říjnu na naší domovské vodě na Opatovickém rybníku, kde jsme se společně s posádkou Třeboňských kaprů rozloučili se závodní sezónou 2012. Na úplný závěr jsme na naší dračí lodi do stavu manželského dovezli Standu s jeho paní.....